Srpen 2007

Přiznání

28. srpna 2007 v 17:27 | Mary |  Drabble
Přiznání
obsažená slova: kluk, pravda, říct
"Notak, Bille, chci slyšet pravdu." Tom měl sepnuté ruce a takřka klečel na kolenou. Chtěl konečně zjistit, proč se bratr v poslední době chová tak divně.
"Vždyť víš, že mi můžeš ve všem věřit!"
Bill stisknul rty. "Zamiloval jsem se do… kluka," dostal ze sebe ztěžka a krvavě zrudl.
"Bože, to je toho! Svět se nezboří, ne? A kdo to je?" Tom nepředstíral zaujetí, skutečně ho to zajímalo. Chtěl znát každý detail. Nebyl vůbec znechucený, jak Bill předpokládal.
"Ty…"
Tom málem dostal infarkt.
"Cože?" vykřikl. "A to mi říkáš až teď?" Vrhl se na něj a začal ho zuřivě líbat.

A sníh padal

14. srpna 2007 v 17:22 | Mary |  Povídky
A sníh padal
You took my hand
You showed me how
You promised me you'd be around
Venku padal sníh a nikde nebylo ani živáčka. Jen dva lidé dobrovolně mrzli při několika stupních pod nulou a koulovali se. Smáli se a křičeli u toho jako malé děti, ale nikomu to nevadilo natolik, aby vystrčil hlavu z bezpečí vyhřátého domova a něco jim řekl.
"Co to… Tak to ne!" vydechla, když se jí na čepici rozprskla hrouda sněhu a některé její kusy jí zapadly pod bundu, takže začala poskakovat ve snaze se jich zbavit a pištět, že to hrozně studí. Zatímco napůl zmrzlými prsty hledala krystalky ledu, které si našly cestu až pod mikinu, její partner se v křečích smíchu zhroutil do závěje. Popadal se za břicho a rozhodně nevypadal, že by s tím byl schopný v nejbližším století přestat. Vzdala svou snahu a došla k němu.
"Teď uvidíš!" vykřikla bojovně a se smíchem mu skočila na klín. Jednou rukou ho tiskla k zemi, což bylo zbytečné, protože nebyl schopný se ani pohnout, druhou neuměle uplácala sněhovou kouli a nacpala mu ji za límec.

Cena za slávu

3. srpna 2007 v 15:03 | Mary |  Jednodílovky
Cena za slávu
Sotva osmnáctiletý mladík se nervózně rozhlédl okolo sebe. Kráčel po ztemnělé ulici, kde nebylo živáčka. Znovu se rozhlédl, cítil, že je sledován. Neviděl je, ale věděl, že tam jsou. Dívky. Spousta dívek, které k němu natahují ruce, hystericky pláčou a volají jeho jméno. Byly všude, už nikdy nebude klidný, protože ony ho nikdy nenechají být.
Rozběhl se. Chtěl před nimi utéct a bylo mu jedno kam. Zastavil se, až když neměl sílu běžet dál. Opřel se zády o chladnou zeď a divoce oddechujíc se svezl dolů. Skryl hlavu do dlaní. Nemělo cenu utíkat. Nemělo cenu schovávat se. Nikdy jim neuteče, najdou ho všude!
Rozplakal se. Hlasité vzlykání přilákalo dívku, která procházela okolo. Zastavila se krok od něj a se soucitným výrazem ho pozorovala.
"Můžu ti nějak pomoct?"
"Nikdo mi nemůže pomoct!" vykřikl rozzuřeně a vyskočil na nohy.
Byl vysoký, musela zaklonit hlavu, aby mu viděla do obličeje zkřiveného zlostí. Pak se jeho tvář uvolnila. Byl jeden způsob jak se jich zbavit, alespoň na chvíli. A on ho znal. Rozhodl se ve zlomku sekundy. Udělá to. Koneckonců, nebude to poprvé.
"A tobě už taky ne," zašeptal koutkem úst a vrhl se na ni.

Soud

1. srpna 2007 v 14:25 | Mary |  Drabble
Soud
obsažená slova: tón, smůla, důsledky
Celý proces trval už několik dlouhých týdnů a oni dva pomalu ztráceli naději, že by mohl dopadnout v jejich prospěch. Ve skutečnosti žádná naděje neexistovala a oni to moc dobře věděli. Jen si ji namlouvali, protože jinak by se snad zbláznili.
Soudce se postavil. "Tom a Bill Kaulitzovi byli shledáni vinnými v trestném činu incestu a jsou odsouzeni na tři roky nepodmíněně," pronesl mírně znechuceným tónem.
Dvojčata se k sobě s pláčem přitiskla. Poslední objetí před tříletým vězením, pak je od sebe nešetrně odtrhli. Tohle všechno byly důsledky jejich jediného veřejného polibku. Mysleli si, že je nikdo nevidí. Smůla, no.