True love

7. srpna 2008 v 14:35 | Mary |  Twincest - jednodílné
Speciální povídečka k jedné starší české písničce od Karla Kryla. Tak doufám, že se vám to bude líbit… Mary

True love
Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavřel jsi vrátka?
"Co když se nás příště zase zeptají?"
Oba chlapci seděli v obývacím pokoji, Tom byl rozvalený na sedačce a jemně se probíral vlasy bratrovi, který mu spočíval v klíně. Odhrnul mu pramen černého hedvábí z čela a přesně na to místo ho krátce políbil.
"Když se zeptají na co?"
Bill se zvedl z jeho klína, aby mu mohl pohlédnout do obličeje. Zčervenal.
"Ty víš…" Sklopil stydlivě oči. "Když se zeptají na nás." Zdůraznil to slovo. "Co jim řekneme?"
Chlapec se zamyslel. "Myslím, že máme dvě možnosti. Buď budeme dělat to, co chtějí, a jako doteď všem říkat, že je to nesmysl. A nebo si to tam nakráčíme a hrdě oznámíme, že je nám úplně jedno, co si o nás kdo myslí, protože ano, měli pravdu. To je přece na nás… Můžeme si vybrat. Vždycky si můžeme vybrat, Bille." Podíval se na bratra s lehce povytaženým obočím. "Co si vybereme?"
Bill prudce zatřásl hlavou, až se mu vlasy roztančily kolem hlavy a pošimral jimi Toma pod nosem. "Nechci už tvrdit, že k tobě nic necítím. Nechci už dál lhát."
Usadil se zpátky do bratrova klína a ochotně se nechal laskat, cítil, jak jeho prsty objíždějí linii obočí a přes tváře pokračují až na rty.
Tom se na bratra usmál.
"V tom případě je to jasné."
Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
"Zvládneme to, bráško, uvidíš. Bude to v pořádku…"
Tom klidně seděl a s úsměvem pozoroval bratra, který stále pochodoval kolem dokola. Jeho boty na kachličkách vydávaly zvuk podobný vrzání, což Toma rozesmívalo.
Bill lomil rukama. "Jsem tak strašně nervózní!"
Zasmál se a za ruce si ho stáhnul na klín. Ukryl ho v pevném objetí a do ucha mu zašeptal pár slov útěchy.
"Tome! My se tady chystáme celému světu říct, jak je to s námi dvěma doopravdy a ty… Jak můžeš být tak klidný?"
Tom pokrčil rameny. "Nevím. Ale Bille, musíš se uklidnit, ano, lásko?"
"Dobře."
Bill sám nevěděl, jak přetrpěl celý rozhovor. Téměř nemluvil, srdce mu hlasitě bušilo. Čekal. Napůl vyděšeně a napůl nedočkavě čekal na tu otázku.
"Bille, jak to je mezi tebou a Tomem? Poslední dobou se nám tady rojí fámy o vašem zvláštním vztahu. Vážně je mezi vámi něco víc nebo jsou to jenom výmysly bláznivých fanynek?"
Bill zalapal po dechu a chvíli těkal pohledem sem a tam, než se jím vpil do bratrových očí. Nedokázal to říct sám…
Tom pochopil.
"Ano, je to pravda." Uvěznil bratrovu dlaň ve své a zadíval se přímo do kamery. "Miluju svého bratra."
Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.
Pomalu ruku v ruce kráčeli po ulici. Byl bílý den, všude plno lidí, všichni spěchali do práce nebo domů k rodinám. Od těch dvou se všichni buď odvraceli, nebo se po nich naopak otáčeli a zvědavě si je prohlíželi.
Dvojčata si nikoho nevšímala. Oba mladíci si plně užívali pocit, že můžou být spolu mezi lidmi a nemusí se schovávat kvůli každému nepatrnému doteku. Stejně už to všichni vědí, tak na co to ještě skrývat…
"Je to hezké, viď? Nemuset se pořád schovávat, utíkat před lidmi jenom, aby nás nikdo neviděl…" Bill se spokojeně usmál a stiskl bratrovu ruku pevněji.
Tom mu stisk oplatil. "Jo, líbí se mi to."
Přitáhl si Billa blíže k sobě a objal ho kolem ramen, zatímco bratr mu automaticky ovinul paži kolem boků.
Míjeli trafiku. Jejich vlastní obličeje na ně zíraly snad ze všech novin a časopisů, které viděli. Jejich vztah se řešil jako největší odhalení roku. Bylo jim to jedno.
"Hele, Andreas." Bill kývnul někam před ně, kde šel s pohledem upřeným přímo před sebe po chodníku jejich nejlepší kamarád. Vesele se na bratra zazubil.
"Hej, Andy!"
Zběsile zamával ruku, aby je chlapec nepřehlédl.
"Pojď za námi!"
Blonďák sklopil hlavu a aniž by se na některého z nich ještě podíval, přešel na druhou stranu ulice.
Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.
Bratři seděli vedle sebe na pohovce, tiskli se k sobě boky a stále dokola si přehrávali záznam rozhovoru, na kterém prozradili své největší tajemství.
"My jsme to řekli." Bill zakroutil hlavou. "Nemůžu uvěřit tomu, že jsme to vážně udělali!"
Tom se rozesmál. "No jo. Myslím, že oni z toho byli víc v šoku než my. Tak dlouhý ticho jsem při rozhovoru ještě nezažil!"
"Nejlepší byl ale David. Prý: 'Kurva, jakto, že už zase o ničem nevím?' Wow!"
"Nelituju toho." Ozval se Tom najednou. Pohladil bratra po tváři a upřímně se pousmál. "Nikdy toho nebudu litovat."
"Já taky ne." Bill se pohodlně osadil v Tomově náruči a nastavil rty k polibku, čehož bratr okamžitě využil a náruživě se prodral jazykem do jeho úst. Bill zasténal a poddal se Tomovým rukám, když ho citlivě pokládaly na pohovku.
Chvilku vášně přerušilo krátké zaťukání na dveře.
Bill se vyhoupl do sedu. "Vydrž minutku, skočím pro poštu."
"Jasně." Tom se pohodlně natáhl a přetočil nahrávku znovu na začátek, aby se mohl ještě jednou podívat, jak se bratr tvářil, když se moderátor zeptal, jestli spolu spí. Vypadal v tu chvíli strašně legračně, zrudlý s očima vytřeštěnýma. Tom se musel smát.
Bill se vrátil. V rukou držel jedno psaní. Jenom jediné. Roztrhal obálku s úzkým modrým proužkem a dal se do čtení. Po chvíli zachmuřeně zvedl hlavu. V očích se mu zaleskly slzy.
"To je předvolání, Tome. Někdo nás udal."
Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci,
vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci
"Jak dlouho to trvalo?"
Štíhlá žena v tmavém kostýmku se Tomovi dívala přímo do očí. Jako by mu chtěla nahlédnout až na dno duše. Bylo mu to nepříjemné.
Vyhledal pohledem bratra, potřeboval ho aspoň vidět, když už se ho nemohl dotknout. Potřeboval ho mít u sebe. A Bill to věděl. Povzbudivě se na něj usmál a naznačil mu, že mu drží palce.
Tom se s novou energií vyzývavě podíval na žalobkyni. Byl pevně odhodlaný bránit svoji lásku před celým světem.
"Trvalo? Pořád to trvá."
"Máte tím snad na mysli, že i přes všechny rady vašeho advokáta a veškeré právní zásahy, které proti vám byly použity… že váš vztah pořád pokračuje?"
Tom přikývl.
"Mohl byste mluvit nahlas, pane Kaulitzi? Jde to na záznam."
"Ano, pokračuje."
"Můžete to vysvětlit?" Žena popošla blíže k němu a přivřela oči. "Proč jste neposlechli svého advokáta ani policii a neukončili to?"
"Protože to nejde. Je to moc silné, chápete? Není to něco, co by šlo jenom tak ukončit. Co by šlo jenom tak zničit… Je to láska."
"Je to incest. Víte, jaký trest za tohle můžete dostat?"
"To je jedno." Tom lhostejně pokrčil rameny.
Žalobkyně se zatvářila nechápavě. "Promiňte, chcete říct, že vám na tom nezáleží?"
Tom se vpil bratrovi do očí. Bill se usmíval. Byl evidentně naprosto spokojený s tím, co Tom říká. A věděl, že jeho další slova patřila jenom jemu.
"Ano. Protože ať uděláte cokoli, já budu Billa pořád milovat. A to se nezmění."
Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!
(Karel Kryl - Bratříčku, zavírej vrátka)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama