Listopad 2008

Vampire

30. listopadu 2008 v 14:53 | Mary |  Drabbly
První drabble z fandomu Stmívání. Mary


Contradictions

28. listopadu 2008 v 21:52 | Mary |  BÁSNIČKY?
Contradictions neboli Protiklady. Po delší době opět nějaká básnička, respektive pokus o básničku. Pokud to budete brát jako twincest, nevadí, bylo to tak myšleno.
Mary


Blind to hint 3

23. listopadu 2008 v 17:29 | Mary |  FF - Blind to hint
Tady máte třetí dílek. Třeba se už konečně začne něco dít… :D
Mary


Bubbles

20. listopadu 2008 v 19:45 | Mary |  Drabble
Po delší době opět drabble. Dopsané před chvílí, přidávám narychlo, než mi to začne připadat spíš trapné než roztomilé. Ano, vím o svých chybách. O některých.
Mary


Rozhodni se

11. listopadu 2008 v 16:32 | Mary |  BÁSNIČKY?
Myslím, že komentáře není třeba… Mary


Klony útočí

10. listopadu 2008 v 18:48 | Mary |  Něco jako deníček
Okey, jak to shrnout? Do školy jsem šla na druhou hodinu, což je velice příjemný způsob, jak začít nový týden na šílené škole mezi šílenýma lidma. Do třídy jsem si to nakráčela sotva deset minut před zvoněním, hodila na stůl biologii a zabořila nos do sešitu němčiny, z které nás čekala písemka někdy čtvrtou hodinu a na kterou jsem se o víkendu tak nějak pozapomněla podívat. To nevadí. Přetrpěla jsem nudnou biolu (kytičky mi fakt nic moc neříkaj), v chemii jsem se jen modlila, aby mě nevyvolala k tabuli, protože jsem sotva věděla, co probíráme, a v němčině jsem poctivě sesmolila písemku. Vážně poctivě, bez taháků a napovídání, a to oboustranně. Teda když vynechám spolužáka, který seděl přede mnou a kdykoli se profesorka otočila jiným směrem, nestoudně mi koukal do papíru. Jeho problém, že se nedomluví. Tím nechci říct, že já bych se domluvila, ale aspoň pro to něco dělám.
V zeměpise nás vzal profesor do multimediální učebny (tu třídu mám ráda, jsou tam polstrované židličky, na kterých se suprově sedí :D), pokoušela jsem se zapomenout na básničku o zeměpisáři, kterou jsem onehdá ve slabé chvilce sepsala, dala na spolužáky a která sklidila až nečekaně velký ohlas mezi ostatními spolutrpiteli, přestože byla anonymní a doteď nikdo neví, že jejím pravým autorem jsem já, ta nenápadná holčina v první lavici, a snažila se soustředit na referát o Číně, který nezajímal snad nikoho kromě prófy. Komu by se taky chtělo poslouchat, kde je jaká řeka, že. Já osobně považuju takové učení za absolutně neproduktivní a zbytečně, přece když budu chtít vědět, kde je žluté moře, podívám se do atlasu, ne? Rozdával nám písemky. K mému šoku jsem měla čtrnáct(!) správných odpovědí (jistá jsem si byla jen jednou, ostatní jsem potipovala - asi jsem měla dobrý den) z dvaceti a spravila si svůj ne zrovna úžasný průměr o jednu chvalitebnou. Před čtvrtletím se to hodí. Hádáte správně, můj cíl rozhodně není psát cestopisy, budu ráda, když neproletím.
O obědu bych moc nemluvila, nevím, jestli se tomu, co nám věnovali, vůbec dá říkat jídlo, určitě to znáte všichni. Každopádně jsme si užili volnou hodinu, Lenny ochotně vysvětlovala ostatním holkám nějaký příklad z deskriptivy, na kterou díkybohu nechodím (i když nevím, latina asi taky není zrovna výhra). V naší dívčí sestavě jsme počkaly na zvonění a sprdly kluky, kterým dlouho trvalo oblékání.
Tělocvik… bolel. Trénujeme volejbal a pro někoho jako já je to naprosté utrpení. Celou hodinu jsem byla nucena pinkat si s Luckou (a že to byly pořádný rány, žádný plážový pinkání s nafukovacím balónkem), jednou jsem hodila míč proti zdi a on se odrazil a škodolibě mě praštil po hlavě. Jinak jsem po té hodině, kdy jsem si na radu našeho milého, mladého a v kolektivu oblíbeného pana profesora představovala, že místo do míče mlátím do někoho, kdo mě hodně naštval (což bych udělala tak jako tak), skončila s rukou nejen opravdu zářivě červenou (a to z obou stran, nevím, jak jsem to udělala), ale i opuchlou a neskutečným způsobem roztřesenou natolik, že jsem na odpolední dvouhodinovce chemie (ano, opět chemie) skoro nemohla ani držet propisku a to, co jsem napsala, nebylo k přečtení. Sranda bylo, že když moje milovaná ruka začala dostávat zpátky svou původní barvu i tvar, zjistila jsem, že na ní mám asi milion drobných modřinek, takže vypadám jako týrané dítě.
Spolužačka měla narozeniny. A v chemii rozesílala bonbóny. Mňam. Posílala jsem klukům přes uličku, bohužel si toho všimla chemikářka a chtěla taky. Řekla jsem, že už nemám, načež mě obvinila, že mám kluky raději než ji. Jen tak mezi námi, to bude asi pravda, ale před ní se mi to říkat nechtělo, nač zbytečně kalit vodu, někdy je lepší držet hubu a krok. Zjistila jsem, že zítra píšeme z matiky. Planimetrie. Jinými slovy naprosto zbytečné rýsování. Lenny se mě ptala, jestli se budu učit. Řekla jsem jí, že se matiku zásadně neučím, protože na to nemám buňky a pokud tomu nerozumím, žádné učení zpaměti mi nepomůže. Pokud rozumím, nemám k učení důvod. Navrhla mi, že mi udělá lobotomii, prý abych měla lepší výmluvu, že nic neumím. Tak nevím, trochu zaostalá jsem už teď (jak já říkám: buď jsem geniální dvanáctileté nebo mentálně opožděné šestnáctileté dítě) a skončit jako šilhající uslintaná holčička, která neudrží moč (tím se samozřejmě nechci nikoho dotknout) se mi vážně nechce, takže jsem s díky odmítla a radši se vypařila domů, než ji napadne zkusit to násilím.
Zavalili nás křečci. Bratrův domácí mazlíček se zčistajasna a bez jakéhokoliv varování rozmnožil. Je mi záhadou, jak se mu to povedlo - původně to měl být kluk a žije u nás sám, bez dalších podobných zvířátek, který by mu k tomu nějakým způsobem dopomohly. Zřejmě i v přírodě platí ono "pomoz si sám", jinak opravdu nevím.
Myslím, že poruším svoje pravidlo a půjdu rýsovat :D
Mějte se krásně a skládejte básně. A držte mi palce, ať přežiju do víkendu… nebo do Dr. House :D
Mary

Ve jménu pravdy

8. listopadu 2008 v 19:18 | Mary |  Twincest - jednodílné
Jsem tady s další povídkou. Omlouvám se, pokud to někomu bude připadat až příliš smutné, ale poslední dobou nadokážu psát vesele…

Snad se vám to i tak bude líbit.

Mary


Blind to hint 2

6. listopadu 2008 v 19:26 | Mary |  FF - Blind to hint
Tady máte po dlouhé době další příspěvek. Mrzí mě, že se teď ozývám s tak velkými časovými rozestupy, ale pořád máme nějaké problémy s počítačem nebo internetem. Až se tady někdo uvolí pořádně se mi na to podívat a opravit to, slibuju, že budou články přibývat častěji.
Zatím taková malá náplast v podobě druhého dílu mojí nové povídky. Takže mi snad odpustíte.
Mary