Září 2009

Sine anima 11 - Navždy mladý

28. září 2009 v 19:41 | Mary |  *FF - Sine anima
Po dlouhé době se zase hlásím, tentokrát s novým dílkem Animy. Vysvětlování pokračuje.
Pochlubila jsem se vám už, že jsme byli minulý týden se školou v Brně na výstavě Bodies? No, i přes veškerá očekávání nebylo nikomu špatně. jenom já byla hrozně nechcípaná a stát nad nasvícenou vitrínou s lidskýma kostma (v tom lepším případě), když vás bolí hlava a v očích máte slzy, jak se ze všech sil snažíte na to naleštěný sklo nekýchnout… Jo, to je rozhodně zážitek za všechny prachy :D
Řekla bych, že bych se asi měla trochu připravovat i do školy, že? Tak já teda mizím. Než se vrátí naši a nachytají mě u počítače místo toho, abych se taky jednou za čas něco učila.
Čau, Mary



Jeviště

21. září 2009 v 19:19 | Mary |  BÁSNIČKY?
Psáno dneska, během jedné úplně obyčejné hodiny němčiny.
Inspirací mi byly jedny modré oči.
Mary



Padlá

18. září 2009 v 23:51 | Mary |  BÁSNIČKY?
Už tady docela dlouho nebyla žádná básnička, že? Tak tady jednu máte. Psána někdy tento týden, v noci, do mobilu. Druhý den jsem málem usnula ve škole :D
Jdu spát
Mary



Kulturní vložka

16. září 2009 v 19:06 | Mary |  Něco jako deníček
Byli jste někdy na vernisáži? Já jo. Včera. Věřte nebo ne, já a jedna moje kamarádka jsme byli jmenovitě pozvány na slavnostní otevření výstavy u nás na zámku, protože součástí bylo jedno naše společné dílo. (Po pravdě řečeno to bylo tak, že jsme se loni v podstatě omylem přihlásily do jedné výtvarné soutěže, z papíru, tuny tapetovýho lepidla a hecu jsme uplácaly velkou hlavu a ta měla kupodivu obrovský úspěch nejen u profesorky výtvarky, ale zřejmě i u organizátorů výstavy, protože jsme vyhrály první místo.) Takže po devíti únavných hodinách ve škole - poslední hodinu jsme měli biolu s panem G., málem jsem umřela smíchy, když se spolužačka snažila popsat nám svoji dávnou zlomeninu, ukazovala nám to na kostře - dostala domů, převlíkla jsem se (bílé košile, brr) a o tři čtvrtě na šest už jsme s kámoškou stepovaly před zámeckou branou.
No, lidí tam bylo hodně. Dokonce jsem tam potkala ředitelku od nás ze základky :D Poslechly jsme si takové ty nudné kecy o tom, kdo se o výstavu stará, kdo všechno pomáhal a bla, bla, bla… Pokecaly jsme s jednou holkou, která tam dělala hostesku, dostaly jsme svoji cenu (mimochodem, byly to bonbóny a dřevěný jojo) a potom se někteří, včetně naší profesorky, která nám jenom ode dveří zamávala, začali vytrácet a nám začala poněkud volnější zábava.
Prošly jsme si výstavu - náš výtvor byl hned u dveří, údajně na čestném místě, na piedestalu, ovšem bez cedulky! - a pak jsme objevily obrovský nehlídaný stůl, plný skleniček s vínem. A jelikož bylo opravdu nehlídané, vzaly jsme si. Vážně netuším, co to bylo za značku, ale bylo výborné, takže za chvíli z toho byla druhá sklenička a třetí… Byla to zábava. Kecaly jsme s hosteskami. Procházely (já teda trochu vratce, přiznávám, navíc se slovy: "Budeme se chovat důstojně") jsme se po zámku. Odmítly jsme jednoho chlapa, který nás zval do baru. Dokonce jsme se byly podívat i na koncert, ale musely jsme vypadnout asi po deseti minutách, protože jsme se pořád hrozně smály. Ale byla to vážně sranda.
Odcházely jsme asi v devět, myslím, že jsme byly mezi těmi, co tam vydrželi nejdýl. Domů jsem se dopajdala o tři čtvrtě na deset, svalila jsem se na postel a fňukala, že mě strašně bolí nožičky. Ale nebolely mě jenom nožičky, bolelo mě naprosto všechno. Bylo mi tak blbě jako už hodně dlouho ne. Příště už se asi nebudu opíjet, natož na veřejnosti. Protože to ráno a osm přetrpěných hodin za to fakt nestojí.
Nebo že by…?
Mary :D

V nevědomosti

12. září 2009 v 22:20 | Mary |  Drabbles
Po delší době drabble, seškrábané jenom tak narychlo.
Fandom: Harry Potter
Pairing není
Aneb Když se ve vás hne svědomí

Mary



Zapomenuto 1 - Probuzení

10. září 2009 v 23:54 | Mary |  FF - Zapomenuto
Ha, první díl je zde.
Říkala jsem vám už, jaký je pan G. magor? Máme letos několik nových předmětů a seminář z biologie učí zrovna on. když jsme měli minulý týden hodinu, pouštěl nás dvanáct do třídy po jednom, podle velikosti. Dneska se od historie biologie dostal až ke způsobům léčení plochých nohou. Nevybavím si, jak se mu to povedlo.
No, chystám se spát, takže končím s vykecávkou.
Dobrou noc, Mary




Arctic flames 6 - Přiznání

8. září 2009 v 22:07 | Mary |  FF - Arctic flames
No, už nám ubíhá druhý týden školy. Jak se máte? U nás je to hrůza. Zrovna zítra máme tři hodiny matiky, což je předmět, který mě nikdy moc nebavil a na který mám od jisté doby vyloženě averzi. Věřili byste, že máme ve třídě asi deset lidí, kteří si dali jako volitelný předmět seminář z matiky, ovšem místo toho, aby nám to při opakování loňskýho učiva vysvětlovali oni - zvlášť, když se u nich tak nějak počítá s tím, že mají o ten předmět zájem - milá paní profesorka to zadala mně. Logaritmické rovnice. Jak jinak taky. Ne že bych tomu teda rozuměla.
Jen tak na okraj, i když posledních pár dní je toho času bohužel mnohem míň než přes prázdniny, snažím se pořád psát. A mám v plánu spoustu, spoustu nových povídek, včetně vícedílovek. Realizovat je začnu, až se ve škole trochu aklimatizuju. Pak se snad budete moct těšit na povídky (většinou teda slashe) z Twilight a Harryho Pottera, možná i Dr. House. Uvidíme.
Vypadá to, že se asi přece jen budu muset podívat na tu matiku, nebo budu mít zítra fakt průšvih. Ach jo :-(
Vy tady zatím máte další díl AF. Tak si to užijte :D
Mary


Co tě nezabije

7. září 2009 v 14:46 | Mary |  Jednodílky
Konečně jsem si teda našla čas a přepsala vám tu slibovanou povídku. Jak vznikla? No… Dlouhý večer, podivná nálada, šílený nápad… Znáte to. Dalo by se to asi shrnout jako naprostá pošahanost na téma: Co by se stalo, kdyby se Carlislea někdo pokusil zabít. Prostě kravina :D
Mimochodem, poslední dobou u mě hlásí návrat stará dobrá HP fanfic (toho si někteří z vás možná i všimli), docela nedávno jsem narazila na povídku Cual padre, cual infante od Mania Dardeville. Co se týče děje, tak Harry zjistil, že jeho otcem ve skutečnosti není James ale sám velký Voldemort, takže se musí vyrovnat nejen s tím, že najednou žije mezi smrtijedy a veřejnost ho nenávidí, ale že on sám by jednou měl být novým pánem zla. Pro mě je to první povídka, ve které jsem nesnášela Brumbála a otevřeně fandila temné straně. Pokud by měl někdo zájem, první řadu najdete tady.
Mary