Srpen 2011

To je jedno

31. srpna 2011 v 22:50 | Mary |  Něco jako deníček

Ahoj, lidi, věřte mi, že jsem se chtěla ozvat dřív, ale nějak mi to nevycházelo.

Mám volno v práci, ale zato jsem si zařizovala jiné věci. Měli jsme mejdan s mými kamarády metalisty, kteří jsou ve skutečnosti punkeři (bylo mi blbě skoro celou sobotu, takovou kocovinu jsem měla naposledy, když jsem se jednou opila vínem; už nikdy nebudu pít Captaina Morgana!). Byla jsem ve škole, vyřizovala jsem si isic kartu a kartičku na dojíždění, ale hlavně jsme měli rodinnou oslavu.

Taťka měl totiž před pár dny padesátku (moc velkou radost z toho teda neměl, když jsem mu poblahopřála k té "polovině století", vytřeštil oči a vyděšeně se mě ptal, jestli si z něho nedělám srandu), takže přípravy, domlouvání rezervačky pro třicet lidí v jedné místní restauračce, pozvánky a všechny tyhle pitomosti okolo.

No, bylo to zajímavé. Sešla se skoro celá rodina, taťka od jedné tety dostal velice originální dárek - dvě velice živé a velice ukdákané kachny (mamka byla pěkně naštvaná), venku bylo šílené vedro a vevnitř to bylo ještě horší, protože se tam vůbec nepohnul vzduch, i když byly otevřené všechny okna a navrch ještě i dveře, a taťka na začátku místo přípitku prohlásil, že je horko, a když je horko, má se dodržovat pitný režim, tak ať všichni vesele pijou.

Bylo to veselé. Byla tam živá muzika (jeden z muzikantů si mě velice prohlížel a pak prohlásil, že nejsem taťkovi vůbec podobná a jestli jsem prý vůbec jeho), jedlo se a pilo se a tancovalo se, sestřenčin přítel, Onan, mě nutil do jídla takovým způsobem, že mi ho cpal i s vidličkou prakticky až do krku, načež se rozhodl, že přece vůbec nevadí, že nepiju slivovici, protože nikdy není pozdě začít a začal mi velice svědomitě dolívat panáka. Věřili byste, že čím víc slivovice vypijete, tím líp chutná? Zvláštní.

Skoro nikdo se nepohádal, jenom babička zdrbala mamku, protože nalila panáka jednomu bratranci, prý ještě není plnoletý (je mu dvacet!), protože do jednadvaceti se prostě pít nesmí. Tak nevím, jestli babička žije ve Státech anebo v Rakousku-Uhersku. Jeden strýc se opil a do všech ryl. A jedna teta se pohádala s manželem a trvalo jí skoro dva dny, než zjistila, proč vlastně.

Takže oslava za všechny prachy. Ale ne, fakt to nebylo špatné, i když to zase na pár let stačilo.

Teď mě čeká domlouvání s kamarádkou, jestli spolu budeme bydlet anebo budeme do školy dojíždět (nerada dojíždím) a návštěva školy, abych se zbavila starých a nepotřebných učebnic, vzala si zpátky svoje maturitní otázky do chemie a možná pozdravila pár známých.

Nechce se mi vstávat.

Mám nápad na novou povídku, bude vícedílná a hrozně moc mě baví psát, pokud všechno půjde jako doteď, prolog k povídce se tady objeví do dvou, tří dnů.

Takže zatím ahoj, Mary


Mimochodem, TADY najdete podrobnější info k povídce.

Pro kapku krve část 1/2

26. srpna 2011 v 11:14 | Mary |  Slash

Mám tady pro vás dneska novou povídku, tentokrát je to komedie, takže některé postavy (všechny, řekla bych) jsou mírně, nebo víc než mírně OOC. Povídka je inspirovaná mou středeční návštěvou hematologického oddělení a věřte mi, že jakkoli budu v tomto mém výtvoru popisovat personál takového oddělení, tam, co jsem byla já, jsou sestřičky moc milé. A docela určitě to nebylo tak hrozné, jak by se mohlo zdát.

Navíc, ačkoli vím, jak dárcovství probíhá u nás, nemám nejmenší tušení, jak se to dělá ve Státech. Ale řekla bych, že to bude zhruba nastejno. Pokud ne, omlouvám se za chyby a nepřesnosti.

Shrnutí: Samozřejmě, oni byli zvláštní agenti. A tak se nejspíš počítalo s tím, že budou dostávat zvláštní úkoly.

Snad vás to pobaví.

Mary

Btw, omlouvám se, že to sem dávám ve dvou částech, jinak to nešlo.



Pro kapku krve část 2/2

26. srpna 2011 v 11:14 | Mary |  Slash

Tady je druhá část.

Mary



Dokud nás smrt nerozdělí 7

23. srpna 2011 v 22:26 | Mary |  *FF - Dokud nás smrt nerozdělí

Nový díl, tentokrát s pořadovým číslem sedm. O čem tentokrát? Hotch a Reid pokračují v přípravách na svatbu. A Reid se musí vzpamatovat.

Mary


Hangover

23. srpna 2011 v 22:26 | Mary |  Drabbleses

Hotch/Reid

Hangover, nebo-li Kocovina. Hádám, že shrnutí není třeba.

Mary



Hangover


Když se Reid toho rána probudil, věděl, že včera večer přebral.

Bylo mu zle, šíleně ho bolela hlava a stále ještě se cítil mírně omámený alkoholem. Na kůži ho studila chladná přikrývka - což znamenalo, že je nahý a leží v nějaké posteli - a hlava se mu točila, ale nejhorší bylo to okno, které zakrývalo nejen akci v baru a návrat domů (pokud tedy vůbec byl doma), ale hlavně to, co dělal v noci.

Reid neměl rád, když si něco nepamatoval.

Pak se vedle něj ozvalo bolestné zasténání - velmi známý, mužský hlas - a Hotch se pomalu posadil.

"Co se sakra dělo?"

Polibek

22. srpna 2011 v 19:50 | Mary |  Drabbleses

Drabble Hotch/Reid

Mary



Polibek


Ten polibek byl jemný a netrval víc než pár vteřin, ale byl to polibek. Nečekaný. A matoucí.

Reid na Hotche ohromeně zíral, rty, mezi kterými se dral zrychlený dech, pootevřené.

Hotch se kousl do rtu a Reid věděl, že snad nikdy nevypadal tak nejistě, jako teď.

"Promiň, Reide, já… nevím, co mě to napadlo…" Hotch uhnul pohledem a větu nedokončil, protože opravdu nevěděl, co říct. Jak se omluvit. Jak mu to vysvětlit.

Reid konečně našel ztracenou řeč. "Můžu tě o něco požádat?" zeptal se.

Hotch se na něj podíval, pohled zmatený a téměř bojácný.

"Ano?" zašeptal slabě.

"Udělej to znovu."

Ve skutečnosti

22. srpna 2011 v 19:49 | Mary |  Drabbleses

Drabble Morgan/Reid, Reid/Hotch jednostranně

Mary



Ve skutečnosti


Když jednoho rána vešli Morgan s Reidem do společné kanceláře týmu a oficiálně se tak ostatním představili jako pár - ne že by to tedy kolegové nevěděli už předtím, ale teď to bylo jaksi jiné, jaksi skutečné - nedal Hotch nic najevo.

Připojil se k nim, usmál se na ně a pogratuloval jim jako všichni ostatní. Poplácal Morgana po rameni a řekl mu, ať je na Reida hodný. Dokonce jim řekl, že je dobře, že se dali konečně dohromady, protože to napětí mezi nimi se nedalo vydržet, ačkoli tím ve skutečnosti nebyl nadšený ani trochu.

Protože ve skutečnosti chtěl Reida on sám.

Jméno

21. srpna 2011 v 0:06 | Mary |  Drabbleses

Hotch/Reid

Mary



Jméno


Pokud si Reid pamatoval, Hotch mu nikdy neřekl jménem.

Říkal jménem Gideonovi i Rossimu. Říkal jménem Garciové, říkal jménem Emily, Elle i JJ, a někdy dokonce i Morganovi.

Reidovi ale nikdy.

A tak když spolu seděli na pohovce v jejich společném hotelovém pokoji, v naprostém tichu, jenom chvíli potom, co se vrátili z domu, kde sice zatkli dalšího neznámého, ale přišli příliš pozdě na to, aby mohli zachránit dívku, kterou unesl; a Reid se najednou zhroutil, rozplakal se - protože to děvče měli zachránit - a Hotch ho pevně, konejšivě objal a řekl mu Spencere, překvapilo ho to.

Pak ho Hotch políbil.

Dítě

21. srpna 2011 v 0:05 | Mary |  Drabbleses

Hotch/Morgan

Spoiler k dílu 4x11
Mary



Dítě


Bylo to té noci, kdy se JJ poprvé od porodu objevila v práci a vzala sebou Henryho.

Hotch stál vedle ní a říkal jí, že by si měla dát na chvíli pauzu, co se týče práce, ale pak se Morgan pro dítě natáhl a vzal ho do náruče a Hotch v okamžiku na JJ úplně zapomněl.

Protože vidět Morgana, jak se usmívá na miminko, které drží v náručí, dívat se na vysokého silného muže, který něžně drží v rukou dítě, to bylo… Neubránil se myšlenkám na to, jaké by to bylo, kdyby takhle Morgan mohl držet Jacka.

Musel se usmát.

Pretty boy

20. srpna 2011 v 15:53 | Mary |  Drabbleses

Drabble Morgan/Reid



Pretty boy


Když mu Morgan poprvé řekl tou podivnou přezdívkou - pretty boy - myslel si, že se mu jednoduše vysmívá. Všichni ostatní to tak přece dělali.

Bylo přirozené, že to Reid chápal jako výsměch.

Jenomže Morgan se mu nevysmíval, i když Reidovy trvalo celé měsíce, než to zjistil, než poznal Morgana natolik dobře, aby mu důvěřoval a byl si jistý tím, že by se mu nikdy nevysmíval.

Tak proč takové posměšné označení?

Trvalo to dalších pár měsíců, než Reid pochopil, že to oslovení je myšleno jako projev přátelského zájmu.

Nikdy ho ovšem nenapadlo, že by si Morgan mohl doopravdy myslet, že je hezký.

Devět ran

20. srpna 2011 v 15:53 | Mary |  Drabbleses

Drabble Hotch/Reid
Spoiler 5x01
Mary



Devět ran


Poprvé.

První bodnutí bolelo nejvíc.

Podruhé.

Měl chytit Foyeta, když začal znovu vraždit. Zatraceně, měl ho dopadnout už tehdy před lety!

Potřetí.

Ale teď… Foyet si na něj počkal. U něj. Doma.

Počtvrté.

Uvažoval, co asi udělá jeho tým. Budou ho hledat? Který z nich za ním přijede, až nepřijde do práce?

Popáté.

Který z nich ho najde?

Pošesté.

Vzpomněl si na Haley. Mrzelo ho, jak to dopadlo.

Posedmé.

Myslel na Jacka. Myslel na svoje dítě, které teď bude muset vyrůstat bez otce. Jak to zvládne?

Poosmé.

Napadlo ho, že už nikdy nedostane šanci říct Reidovi, že ho miluje.

Podeváté.

Ženu ne

20. srpna 2011 v 15:52 | Mary |  Drabbleses

Drabble Morgan/Reid
Spoiler 1x18
Mary


Ženu ne


"Poznal jsi v životě ženu, se kterou bys chtěl být víc než jen jedinou noc?"

Reida okamžitě napadlo, že teď asi překročil hranici, přehnal to, a kousl se do rtu.

Morgan na něj pár vteřin zamyšleně zíral a pak na okamžik zavřel oči a dlouze vydechl. "Ne." Zavrtěl pomalu hlavou.

"Promiň, já…" Reid zaváhal a sklopil oči. Nevěděl, co by měl říct, ale to nevadilo, protože Morgan opět promluvil, tichým, jakoby nejistým hlasem.

"Ženu ne."

Reid zmateně zamrkal a mírně se zamračil. "Prosím?"

"Nikdy jsem nepotkal ženu, se kterou bych chtěl zůstat," zašeptal Morgan. "Ale muže ano. Jednoho."

"Ano?"

"Tebe."

Matka

20. srpna 2011 v 0:13 | Mary |  Slash

Fran Morganová tady byla vždycky pro svoje děti. Vždycky tady byla proto, aby je bezmezně milovala, vždycky tady byla pro jejich radosti, smutky, bolesti i strasti. A když to nešlo jinak, pak alespoň přes telefon.
Morgan/Reid
Huh, hromada spoilerů, namátkou 2x12, 4x03, 5x01, 2x15 a další

Mary
Btw: Tu můru jsem nerozmázla. Pořád tady poletuje.

Já vlastně ani nevím

20. srpna 2011 v 0:12 | Mary |  Něco jako deníček

Můj bože, lidi, nejsem si jistá, ale myslím, že vidím dvojmo (Nebo je to něco mezi normálním viděním a viděním dvojmo? Nejsem si jistá.). Bolí mě hlava, bratr tu zase není, létá tu okolo mě můra (proč jsem si, do prdele, zrovna teď vzpomněla na Mlčení jehňátek?!) - vlastně už ne, právě jsem ji asi omylem zapleskla - zrovna jsem slíbila kamarádce, že s nimi pojedu na noc kamsi do háje, a když jsem budila mamku, abych jí oznámila, že zítra jaksi nebudu nocovat doma, oznámila mi akorát, že to ze mě pěkně táhne, a už před sebou úplně vidím Hotchovu a Reidovu svatbu z povídky Dokud nás smrt nerozdělí a poslouchám Kiss me od já nevím koho a říkala jsem už, jak zatraceně mě bolí hlava?

Neměla bych pít. Fakt, osmnáct už mi bylo (a docela dávno, bohužel), i když po mě dneska po docela dlouhé době opět chtěli občanku, takže tohle není ten důvod, proč bych neměla pít, ten důvod je ten, že potom blábolím pitomosti a všechny okolo miluju. Vážně, mámivě fáze opilosti, v té první zbožňuju každého, kdo okolo mě jenom projde, a v té druhé jsem prostě jenom nostalgická.

Nevím, která z těch dvou fází je horší.

M. je vážně báječný kamarád. Je to kámoščin přítel, a kromě toho, že se strašně radoval, že jsem o něm psala maturitní slohovku a ještě za ni dostala sto procent (když to slyšel jeho tatík, prý se jenom zasmál, že je to blbost), je dokonce tak uznalý, že mi chtěl k narozeninám koupit lesbickou kamasutru. Doopravdy, lesbickou kamasutru. Nevěděla jsem ani, že něco takového existuje. Asi ano.

Každopádně, tady u mě je právě sedm minut po půlnoci, a já mám tak akorát náladu hodit sem jednu starou a už hodně dlouho slibovanou Morgan/Reid povídku. V jednom nebo ve dvou kusech, podle toho, jak to půjde.

Nebo nepůjde.

Zatím ahoj, vaše milá a vůbec ne opilá Mary


Ps. Nemyslete si, že jsem notor. Nejsem. Jenom ser po tom, co jsem celý týden pracovala (Už se skoro těším do školy. Jsem normální?) potřebuju trochu uvolnit. NEJSEM notor.

Dokud nás smrt nerozdělí 6

11. srpna 2011 v 23:48 | Mary |  *FF - Dokud nás smrt nerozdělí

Tak tady máte další díl téhle povídky. Už šestka.

Shrnutí? Hotch a Reid zařizují svatbu.

Mary



Rozhodnutí

11. srpna 2011 v 0:54 | Mary |  Jednodílné slashe
Fandom: Eine aussergewöhnliche Affäre
Paging: Ina/Jochen/Tom

Mary


Dokud nás smrt nerozdělí 5

3. srpna 2011 v 23:52 | Mary |  *FF - Dokud nás smrt nerozdělí

Tak tady pro vás mám nový díl. Shrnutí? Reid se snaží vyrovnat s tím, co bude muset udělat a zatím se mu to moc nedaří.

Mimochodem, taky už slyším odbíjet svatební zvony.

Mary