Září 2011

Okolnosti

29. září 2011 v 23:37 | Mary |  Drabbleses

Spoiler k epizodě 5x09, pro ty, co neví, je to ten díl, ve kterém Foyet zabil Haley.

Morgan/Hotch

Mary



Okolnosti


Morgan si vždycky přál Hotche objímat, držet ho v náručí, cítit teplo jeho těla. Už od začátku, co ho znal, od první chvíle. Chtěl ho držet, být u něj, s ním. Chtěl mu nabídnout svou sílu a nechat se na oplátku ovinout tou jeho.

A teď ho držel. Tiskl ho pevně ve svých pažích, opíral se tváří o horkou kůži na jeho krku, jak se ho snažil odtáhnout od Foyetova těla, vdechoval vůni jeho vlasů.

Ano, Morgan si vždycky přál Hotche objímat, držet ho v náručí, cítit teplo jeho těla.

Jen ho nikdy nenapadlo, že to bude za takových okolností.

Důvěra

29. září 2011 v 23:37 | Mary |  Drabbleses

Shrnutí: Jaký dopad bude mít Emilyin návrat na zbytek týmu?

Spoiler k první epizodě sedmé řady.

Mary




Důvěra


Když Hotch po těch dlouhých sedmi měsících truchlení prohlásil, že Emilyina smrt byla nahraná, a kolegyně, kterou pochovali a oplakali, se najednou objevila ve dveřích, byl to šok.

Byli zmatení a zaražení, nemohli tomu uvěřit a jen na Emily zírali, protože se báli, že když se podívají jinam, zase zmizí.

A všichni do jednoho byli naštvaní na Hotche, rozzuření do nepříčetnosti, protože, proboha, jak jim mohl takhle lhát?!

Reid věděl, proč to Hotch udělal, proč jim lhal. Rozuměl mu a chápal ho, protože kdyby to bylo na něm, udělal by totéž. Jediné, co nevěděl, bylo, jestli mu ještě dokáže věřit.

Profil 3 - Jsou podobný typ jako já

25. září 2011 v 19:47 | Mary |  *FF - Profil

Tak, lidi, mám pro vás nový dílek Profilu.

Tentokrát se tým konečně dá do sestavování profilu.

A já bych chtěla poprosit o trošku shovívavosti, protože jakkoli by mě to možná bavilo (a možná taky ne), nejsem psycholog, natož pak kriminální, takže v mém profilu zřejmě budou nějaké chyby. Pokud ano, nevšímejte si jich, prosím.

Zatím se s vámi loučím.

Žijte blaze, Mary



Po týdnu

23. září 2011 v 21:14 | Mary |  Něco jako deníček

Tak mám za sebou první týden školy a řeknu vám, je to vážně docela síla.

Mám koupená skripta a kdykoli se podívám směrem k té hromadě učiva, kterou do sebe budu muset do pondělka nějakým záhadným způsobem dostat, šílím, protože je toho tak moc a protože na gymplu toho po nás nechtěli ani zdaleka tolik a protože nevím, jak vy, ale já jsem se naposledy učila, když jsem měla svaťák.

A to bylo v polovině května.

Každopádně, jsem teď tak trochu na nervy. Píšu, šrotím, mám zadané téma na seminárku, dokonce už nám vysvětlovali, jaká je výhoda dělat zkoušku už v předtermínu. Chápu, jak to funguje v menze, byli jsme v knihovně, víme, kde jsou všechny budovy, které potřebujeme. Takže je vlastně všechno v pohodě.

Jediný, co mě děsí, je ta hromada učení.

Potkala jsem dneska kamarádku z gymplu, kterou jsem neviděla asi od konce července. Je pořád stejná, takže jsme se trochu prošly po městě, zašly do papírnictví, a já ji pak vyprovodila na autobus a zamávala jí, když odjížděla. Nemyslete si, nejsem do ní zamilovaná, nikdy jsem nebyla, opravdu, jen ona je tak drobounká, tak rozkošná, pokud to tak můžu říct, že vždycky, když ji vidím, mám takovou tu potřebu ji ochraňovat a pomáhat jí.

Myslím, že ji teď zase dlouho neuvidím a je mi to vážně líto. Protože na tak drobounkou a rozkošnou holčinu asi jen tak znova nenarazím…

Mary

Pojmy a dojmy

20. září 2011 v 22:14 | Mary |  Něco jako deníček

Teď mě napadá, že jsem vám ani nepovykládala o tom, jak se mi líbí na VŠ, že?

Začala jsem včera a už teď toho mám docela plné kecky. Včera jsem nevím jak dlouho hledala jednu učebnu, musela jsem přetrpět dvě hodiny matiky, kde nám profesorka vysvětlovala něco, o čem jsem v životě ani neslyšela - a navíc ještě tichým, monotónním hlasem, takže jsem slyšela asi každé třetí slovo, a k tomu zmenšovala písmo, vážně, čím dýl psala, tím menší měla písmo a tím hůř se to luštilo - zmokla jsem a domů jsem dorazila po deváté. Dneska to bylo lepší, jedna hodina nám byla zkrácena na patnáct minut a stihla jsem s kamarádem dřívější autobus, takže jsem byla doma už o půl šesté.

Zítra mě čeká vyučování od sedmi do sedmi, aby se mi to dobře pamatovalo. Taková dvanáctka.

A pak, že není, jak studentům.

Jo, to nám dneska říkala profesorka v biologii. Prý si máme užívat mládí, dokud nemáme velice žádné povinnosti. By mě zajímalo, kdy si mám toho mládí asi užívat, když pojedu do školy v šest ráno a domů dorazím kolem osmé večer, možná i později?

Bratr mi navrhoval, abych si pořídila obraceč času, jako měla Hermiona.

No, jsem zvědavá, jestli to dám. Ale zatím nemám zaječí úmysly. To se uvidí teprve při zkouškovém.

To si asi budu přát, abych o té škole nikdy ani neslyšela.

Na druhou stranu, trávím teď hodně času s jedním kamarádem z gymplu, protože jsme se dostali na stejný obor, takže jsme pořád spolu, dokonce spolu i dojíždíme. Je hrozně fajn. Ne, vážně, tomu byste snad ani nevěřili. Slušný, milý, rodinný typ (fakt, prý přemýšlí o dětechJ), popovídá si a dokonce mi drží dveře. Pokaždé. Taky mi pořád nabízí bonbóny.

Takových kluků už je málo.

Škoda, že mě nezajímají kluci.


Mary

Profil 2 - Vypadá to jako poprava

18. září 2011 v 22:13 | Mary |  *FF - Profil

Pokud se nemýlím, někdy v noci jsem vám slibovala nový díl Profilu, že?

Tak tady ho máte.

Vyšetřování pokračuje, ale žádnou velkou akci dneska nečekejte.

Zatím ahoj, Mary


Btw: zítra na mě myslete, jdu poprvé do školy.



Dokud nás smrt nerozdělí 8

18. září 2011 v 1:01 | Mary |  *FF - Dokud nás smrt nerozdělí

Tak jsem byla dneska večer venku, protože jsme se s děckama rozhodli, že když nás čeká poslední noc svobody předtím, než nás v pondělí zase naženou do školy (už teď se toho děsím, bude to dost záhul), neměli bychom ji trávit doma a sami.

Takže jsme vyrazili ven, sedli jsme si do jedné místní hospůdky a dohadovali se, jak vůbec budeme v pondělí hledat správnou budovu.

To bude ještě zajímavé.

Každopádně se děsím, ale možná se i malinko začínám těšit. Ne na učení, jasně, ale spíš na to, že s těmihle dvěma budu trávit víc času. To bude fajn.

Teď jsem posilněná jedním brusinkovým friscem a tak mám pro vás nový díl Dokud nás smrt nerozdělí. Kolikátý je v pořadí? Osmý? To by mohlo být.

Zajímalo by mě, kolik jich bude, až to dopíšu.

O čem dneska? Neznámý se opět ozval. A Reid začíná chápat, že se svatbě vážně nevyhne.

Doufám, že se vám to bude líbit.

Mary


Btw: Slibuju, že zítra dodám nový díl Profilu, abyste měli co číst, až budu v pondělí trčet ve škole.



Telefon

17. září 2011 v 0:50 | Mary |  Drabbleses

Fran se vždycky bála o štěstí svého syna. Spoiler k epizodě 2x12.

Morgan/Reid

Mary



Telefon


Fran měla vždycky obavy, jestli její Derek někdy najde člověka, kterého by mohl opravdu, skutečně milovat.

Jenže potom, při jedné z Derekových návštěv Chicaga, zaslechla, jak její syn telefonuje. Nechtěla poslouchat. Jenže…

"Já vím, beruško, já vím. Ano, řekl jsem mu to." Chvilku bylo ticho a pak Derek jemným hlasem pokračoval. "Řekl, že mě taky miluje."

Překvapeně zamrkala. Takže její syn doopravdy byl zamilovaný? Miloval svého kolegu, toho rozkošného mladíka, doktora Reida, který tady u ní jednou byl, když se společně se zbytkem jejich týmu snažili prokázat, že její děťátko nikomu neublížilo?

Pousmála se.

Tak možná přece jen někoho našel.

Návštěvník

17. září 2011 v 0:50 | Mary |  Drabbleses

Hotch/Reid

Morgan si chce popovídat s Reidem. Kde ho najde?

Doubledrabble

Mary



Návštěvník


Morgan byl zmatený.

Když se té noci probudil z příšerné noční můry - snad nejhorší jakou měl za posledního půl roku, možná i rok - věděl, že jediný způsob, jak se zase vzpamatovat, byl navštívit Reida.

Už to tak párkrát udělali. Když nemohli spát, sešli se, dali si pivo a trochu si popovídali. Hned se jim oběma spalo líp.

A tak vyrazil k Reidovi. Jaké však bylo jeho překvapení, když mu otevřel úplně cizí muž a až poté, co se mu Morgan představil jako agent FBI, mu vysvětlil, že má byt doktora Reida už několik měsíců pronajatý.

Jak to, že nevěděl, že se Reid přestěhoval? Jak to, že mu o tom mladík neřekl?

Kdo jiný by to mohl vědět?

Než zjistil, co dělá, stál před dveřmi Hotchova domu a tiskl tlačítko zvonku.

Hotch vypadal překvapeně, když otevřel.

"Hotchi, já… Hledal jsem Reida, ale… už nebydlí ve svém bytě. Napadlo mě, že ty bys mohl vědět, kam se přestěhoval." Morgan si najednou připadal jako idiot.

Jako by to nemohlo vydržet do rána.

Pak se za Hotchem objevila druhá postava.

"Aarone?" zeptal se známý, hodně známý hlas. "Kdo to je?"

Morganovi se ohromením rozšířily oči, když se ve dveřích, po Hotchově boku objevil -

"Reide?"

Urážka

17. září 2011 v 0:49 | Mary |  Drabbleses

Morgan řekl při výslechu něco, co se Reida dotklo. Spoiler na epizodu Soulmates (4x12).

Hotch/Reid, velice jemný preslash

Doubledrabble

Mary



Urážka


"Reide, jsi v pořádku?" zeptal se Hotch svého mladého kolegy, když se Reid poté, co Morgan ukončil výslech podezřelého, vytratil z místnosti za jednosměrným sklem a nejen, že se Morganovi důsledně vyhnul pohledem, ale nereagoval ani na jeho hrdé prohlášení, že tohle se mu povadlo.

Reid trhnul hlavou. "Nic mi není," prohlásil zdánlivě klidným hlasem, ale ten klid byl nucený. Ruce měl sevřené v pěst, kousal si ret a nepodíval se Hotchovi do očí.

Byl naštvaný a cítil se zraněný, protože to, co Morgan řekl jejich neznámému, že je objektivním faktem, že pokud miluje jiného muže, není opravdový chlap, bylo tak… hrubé. Osobní.

"Reide," Hotchův hlas zjemněl. Položil mu dlaň na rameno. "Víš, že to Morgan neřekl proto, aby ti ublížil."

"Já vím," přikývl. Vážně to věděl, tou logickou stránkou své osobnosti to věděl, ale ta druhá, emocionální, to stále brala jako útok na jeho osobu. Útok od někoho, komu věřil. "Ale… on věděl, že jsem za tím sklem a slyším to. A řekl to, přestože věděl, že já -" Reid se zarazil, když se na Hotche podíval, a dlouze vydechl. "Ty jsi to nevěděl."

Hotchův výraz zjihl a on se pousmál. "Ale věděl," zašeptal a pohladil ho po tváři.

Kate

17. září 2011 v 0:48 | Mary |  Drabbleses

Momentka z dílu 3x20.

Hotch/Morgan

Mary



Kate


Bylo to během toho případu v New Yorku.

Šílel z toho. Ten případ byl hrozný, nemohli pořád přijít na to, kde je v jejich profilu chyba, a Hotch… Hotch se místo o vyšetřování zajímal pouze a jenom o Kate.

Bylo to frustrující a on jim to bez přemýšlení vyčetl.

Kate se na něj zamračeně podívala a, bože, ten výraz v Hotchově obličeji…

V ten okamžik věděl, že ho doopravdy naštval. Hotch na něj zíral, bez mrknutí oka, tvář kamennou a tvrdou, pohled ledový. Jedno obočí zdvižené.

Věděl, že tentokrát už Hotch nebude mít pochopení.

A to vědomí ho zatraceně bolelo.

Jen jedna noc

14. září 2011 v 10:55 | Mary |  Slash

Mám tady pro vás novou jednodílovku, velice pravděpodobně poslední před tím, než znovu nastoupím do školy. Zatraceně se mi tam nechce jít, to mi věřte, protože už jsem si docela zvykla na to, že jsem doma a nemusím se nic učit. No, za skoro čtyřměsíční prázdniny asi ani není divu, že?

Každopádně, tady je nová povídka.

Shrnutí: Měla to být jen jedna noc. Tak proč to nemůže dostat z hlavy?

Volně navazuje na díl 3x14.

Upozorňuju na erotické scény, vypjaté situace a trochu drsnější jazyk, než jste u mě zvyklí.

Hotch/Reid

Snad se vám to bude líbit. Mary


Tanec

9. září 2011 v 11:39 | Mary |  Drabbleses
Mám tu pro vás nové drabble.
Morgan/Reid

Proč Reid nežárlí, že jeho přítel tančí s jinými?
Mary



Tanec


Když se Garciová Reida ptala, jak je možné, že nežárlí, když Morgan tančí s dívkami, krčil rameny.

Protože Morgan tančil s dívkami, když spolu šli do klubu, a přes jejich ramena po něm házel zářivé úsměvy, protože tanec miloval a bavil se. A protože Reid nebyl zrovna tanečník, nevadilo mu nechat Morgana, aby tančil s jinými.

Protože věděl, že nemusí žárlit, že to, že Morgan tančí s těmi dívkami, nic neznamená. Nic než tanec.

Neměl důvod žárlit, protože když rychlé písně vystřídaly pomalé, Morgan se vždy omluvil dívkám na parketu a vrátil se ke stolu, aby vyzval k tanci jeho.

Profil 1 - Proč nás volají až teď?

7. září 2011 v 21:37 | Mary |  *FF - Profil

Mám tady pro vás ten slibovaný první díl mojí povídky Profil.

O čem to bude? Nejdříve něco jako intermezzo, jestli to tak můžu říct, a pak se týmu dostane do rukou nový případ. Co z toho asi bude?

Snad zaujme.

Mary



Reidovo tajemství

7. září 2011 v 11:28 | Mary |  Slash

Mám pro vás novou povídku, ale bylo to napsané dost narychlo, takže nečekejte nic hlubokomyslného. Je to jenom taková momentka.

Shrnutí: Když Morgan toho večera šel do baru, nevěděl, že tam potká Reida. A už vůbec ho nenapadlo, s kým tam Reid bude.

Reid/AUTP

Mary

Mimochodem, pokud čekáte na nový díl Profilu, bude brzy.



O jednoho méně

6. září 2011 v 23:55 | Mary |  Drabbleses

Upozorňuji, že tohle je spoiler na šestou řadu seriálu, konkrétně na díl Lauren (6x18).

Shrnutí: Z trojky dvojka.

Morgan/Reid/Emily

Mary



O jednoho méně


Reid plakal, obličej schovaný v Morganově rameni, jeho paže okolo svého pasu v tom známém gestu, které znamenalo přesně to, co v tu chvíli potřeboval. Jsem tady.

Morgan měl tvář zabořenou v Reidových vlasech, aby skryl vlastní slzy, a objímal Reida pevně a zoufale, jako by měl umřít, když ho pustí. A možná ano.

Protože Emily byla pryč. Byla pryč a už nikdy se neměla vrátit. Nikdy.

Milovali ji, oba dva, stejně jako milovali sebe navzájem. Stejně jako Emily milovala je.

Ale teď už nebyli tři. Emily byla pryč a oni dva zůstali sami.

A on nevěděl, jestli to zvládnou.

Po zásahu

6. září 2011 v 23:54 | Mary |  Drabbleses

Reid se během akce opět dostal do potíží. Jak bude reagovat Hotch?

Hotch/Reid

Mary



Po zásahu


"Reide, ty zatracený idiote!"

Reid na Hotche beze slova zíral, oči rozšířené šokem a zmatkem a obavami, protože starší muž vypadal naprosto rozzuřený, když na Reida hleděl, zuby zaťaté a rty sevřené do úzké linky. Ruce se mu roztřásly a jeho mimoděk napadlo, jestli je Hotch rozzuřený dost na to, aby ho praštil.

Vypadalo to, že snad ano.

Hotch udělal dva ostré kroky k němu, chytil ho za ramena a zatřásl s ním.

"Už nikdy, nikdy neuděláš takovou pitomost, je ti to jasné?!" zavrčel na něj zblízka a Reid překvapeně zjistil, že se mu lesknou oči.

Hotch ho prudce objal.

Profil prolog - Zabij ho, než ti ublíží

1. září 2011 v 17:05 | Mary |  *FF - Profil

Tak, lidi, šlo to tak, jak jsem doufala, takže mám tady prolog k té nové povídce, co jsem vám slibovala. Bude to mít prolog, něco mezi deseti a patnácti díly a epilog. A o čempak to bude tentokrát?

V D.C. se množí vraždy tmavovlasých čtyřicátníků a tým analýzy chování je přizván k vytvoření profilu. To, co začalo jako běžný případ, však skončí katastrofou, když je jejich profil zavede tam, kam by to nikdo z nich nečekal… Příběh o tom, že nikoho nemůžeme doopravdy znát. A že někdy prostě nechceme vidět pravdu.

Doufám, že vás to trochu navnadilo, pokud někoho zajímají bližší informace k povídce, najdete je TADY.
Pokud si někdo ono "bližší info" nepřečte, ale zajímalo by ho, co znamenají ty citáty v prologu (na začátku a na konci kapitoly, odděleny hvězdičkami a vyznačeny kurzívou), tak jsou to citáty Stephena Kinga.

Mary