Srpen 2012

Dokud nás smrt nerozdělí epilog

31. srpna 2012 v 21:23 | Mary |  *FF - Dokud nás smrt nerozdělí

Tento měsíc poslední příspěvek na blog. Dlouhá povídka končí. Asi budu muset vymyslet nějakou jinou vícedílovku.
Ještě uvidíme.
Epilog. Co víc říct? Snad jen, doufám, že se vám povídka líbila.
Mary

Humor

29. srpna 2012 v 22:06 | Mary |  Drabbleses

Shrnutí: Reid přišel pozdě do práce.

Reid/Hotch

Mary



Humor


"Proč lhát, když stačí mluvit pravdu, aby ti stejně nikdo neuvěřil?"

Guy de Maupassant



"Jdeš pozdě."

Reid se zmateně podíval na Morgana. "Cože?"

Morgan pobaveně povytáhl obočí. "Co tě zdrželo?"

"Hotch mě nechtěl pustit z postele," pokrčil Reid rameny.

Morgan na něj zaraženě zíral.

Pak mu zacukal koutek.

A potom se bláznivě, nezadržitelně rozesmál, tak nahlas, až se po něm další přítomní začali ohlížet.

"Fajn, beru," prohlásil Morgan, když se konečně trochu uklidnil. "Nemusíš mi to říkat. Ale je vidět, že ses po těch letech konečně naučil používat humor."

Morgan ho poplácal po zádech a odkráčel.

Reid se křivě usmál.

Beruška

29. srpna 2012 v 22:05 | Mary |  Drabbleses

Shrnutí: Morgan potřebuje poradit.

Morgan/Reid

Doubledrabble

Mary



Beruška


"Beruško."

Garciová okamžitě zvedla zrak od klávesnice a ohlédla se za hlasem.

Morgan už zavíral dveře jejího kutlochu a sedal si do vedlejší židle.

"Potřebuju radu," svěřil se.

Garciová se široce usmála. "Trefil jsi do správných dveří, můj rytíři v zářivém brnění."

"Miluju Reida," oznámil Morgan pohřebním hlasem.

Garciová pomalu přikývla. "Dobře."

Morgan zamrkal. "Dobře?" zopakoval po ní nechápavě. "Ty nejsi překvapená?"

Garciová se mírně usmála. "Překvapená, že jsi gay nebo že miluješ Reida?"

"No…" Morgan pokrčil rameny. "Obojí, řekl bych."

"Dereku," oslovila ho tónem, jako by mluvila s dítětem. "To, že jsi gay, vím už od prvního dne."

Morgan nevěřícně vykulil oči. "Ale - jak?"

"Řekl jsi mi beruško."

Morgan na ni nechápavě zíral.

Garciová si povzdychla. "Kolik heterosexuálních mužů, kteří říkají nějaké ženě ,beruško' a přitom se jí ani jednou jedinkrát" - zdůraznila - "nepokusili dostat do kalhotek, znáš?"

Morgan se zamyslel. "Asi žádného," připustil po chvíli neochotně.

"Správně," pochválila ho Garciová.

Derek pár minut nic neříkal. "Co mám teda dělat?" zeptal se potom.

"S Reidem?"

Morgan přikývl.

"To nech na mně," zamrkala na něj Garciová spiklenecky. "Vymyslím plán, jak mu ukázat, že jsi pro něj tím nejdokonalejším na celém světě."

Od dveří se ozval Reidův hlas. "To přece dávno vím…"

Dohady

29. srpna 2012 v 22:04 | Mary |  Drabbleses

Shrnutí: Možná se Hotch s Rossim nechali během profilování trochu unést. Možná, že zahrát si na neznámé, bylo opravdu moc. Zvláště když mají zvědavé kolegy.

Naznačeno Hotch/Rossi

Spoiler 3x07

Mary



Dohady


"Taky se vám to zdálo tak divné?" zeptal se jich Morgan pomalu.

Bylo to těsně poté, co se Hotch s Rossim zkusili vžít do kůže Goehringa a Frosta, aby přišli na to, jak Frosta chytit. Zkusili a evidentně se jim to docela podařilo.

"Vím, co myslíš," přikývla Emily zamyšleně, oči rozevřené doširoka. "Bylo to, jako by hráli role, že? Bez přemýšlení. Ani nezaváhali. Přesně věděli, co ten druhý řekne."

Reid se zmateně zamračil. "Co tím myslíš?"

"No…" Morgan pobaveně povytáhl obočí. "Buď jsou nejlepší přátelé asi tak sto padesát let, anebo…"

Emily se široce usmála. "Anebo nebyli vždycky jenom přátelé."

Pochopitelný omyl

29. srpna 2012 v 22:04 | Mary |  Drabbleses

Dneska tady pro vás mám čtyři zbrusu nové drabble, tak snad se vám budou líbit.

Morgan a Reid si vyrazí ven. A někdo si jejich přátelství špatně vyloží.

Naznačeno Morgan/Reid

Mary



Pochopitelný omyl


"Doufám, že vám i vašemu manželovi bude chutnat," usmála se na Morgana mladá servírka poté, co si zapsala jejich objednávky.

Reidovi zaskočilo a on krvavě zrudl. "M-manželovi?!" dostal ze sebe mezi záchvaty kašle a bezradně se podíval na Morgana, v očích něco mezi šokem a čirou panikou.

Morgan potřásl hlavou. "Nejsme manželé," oznámil dívce. "Já a tady fešák jsme kolegové."

Dívka zmateně zamrkala. "Ach, omlouvám se, předpokládala jsem… Chodíte sem docela často a vždycky jenom ve dvou…" Kousla se do rtu. "Promiňte."

"V pořádku, madam." Morgan se pobaveně pousmál a pokrčil rameny. "Byl to pochopitelný omyl."

Reid zrudl ještě víc.

House

25. srpna 2012 v 17:32 | Mary |  Jednodílné povídky

Dneska mám pro vás novou povídku. Tentokrát to bude crossover Dr. House/MASH, hned po odchodu Trappera.

Shrnutí: 50. léta, válka. Kvůli administrativní chybě je House i přes svou bolavou nohu odvelen do Koreje.

Žádný pairing

Mary



Hlas

22. srpna 2012 v 0:49 | Mary |  Slash

Mám tady pro vás jednu poněkud… zvláštní povídku.

Shrnutí: Někdo slyší hlasy. A někdo jiný má… poněkud zvláštní koníček.

Reid/Hotch, OOC

Mary



Dokud nás smrt nerozdělí 26

19. srpna 2012 v 18:54 | Mary |  *FF - Dokud nás smrt nerozdělí

Tak tohle je úplně poslední díl, dál už bude jenom epilog.

Shrnutí: Reid se snaží udělat správnou věc.

Mary



The accident

10. srpna 2012 v 23:45 | Mary |  Slash

Dneska tady pro vás mám jenom takovou momentku. Kraťoulinká povídečka, protože na nic delšího dneska nějak nemám moc náladu.

Myšlenky mám pořád ještě u té kamarádky.

Zničila bych jejího přítele, kdybych k tomu dostala šanci. Ale takhle mám strach, že bych tak víc než jemu ublížila jí.

Tak jak tak, slibuju, že budu dělat i na Dokud nás smrt nerozdělí. Vidím to tak na jeden poslední díl a epilog.

K dnešní povídce.

Hotch/Reid, established

Shrnutí: Reid měl autonehodu a Hotch není k nalezení.

Mary



Nevím, co říct

10. srpna 2012 v 23:40 | Mary |  Něco jako deníček

Nikdy jsem ho neměla ráda. Vadil mi od prvního okamžiku. A nejdřív jsem si myslela, že je to jenom proto, že je protivný a na matiku a celý takový zvláštní a že si s ním prostě nerozumím. Asi před pěti týdny jsem konečně našla téma, které máme společné. Znám ho nějaké tři, tři a půl roku a konečně jsem s ním našla jedno společné téma. Pár pařmenů. Jediné společné téma, parodie, která předčila originál.

To je docela směšné, že? Byli jsme opilí a asi dvacet minut jsme jeden po druhém stříleli hlášky z tohoto filmu.

Ne že bych ho kvůli tomu měla radši. Jen jsem si pořád myslela, že je to jenom kvůli tomu, že je tak divný a že má ji, protože já ji nikdy mít nebudu a protože jsem na ni pořád dost citlivá, i když už ji nemiluju.

Dneska jsem se dozvěděla, že opravdu mám důvod nemít ho ráda.

Protože, sakra, jak bych do prdele mohla mít ráda kluka, který dá své přítelkyni pár facek, když se kvůli něčemu hádají?!

Jak může - ani nevím, co mám říct. Ona si myslí, že je to v pořádku. My se ji snažíme přesvědčit, že to tak není. Ona vyrukuje s tím, že by nikoho jiného nenašla. Mohla by jich mít sedm, na každý den v týdnu jednoho, kdyby jen kývla! Mohla by mít i mě, kdyby chtěla. Kdykoli. Bez zaváhání.

Protože pořád ještě všechny holky přirovnávám k ní. Protože ještě pořád všechny holky hodnotím podle toho, jaká je ona.

Je to… nevím, jaké to je. Nemůžu uvěřit tomu, že nám to neřekla už dřív. Nemůžu uvěřit tomu, že by si něco takového nechala líbit. Tím spíš, že si ho nevzala, nebydlí s ním ani s ním nemá děti, a rozhodně se má před ním kde schovat, kdyby to bylo potřeba. Má lidi, kteří se za ni postaví a kteří zařídí, aby se k ní ten bastard už nikdy nedostal, pokud je o to ona požádá. Ve vteřině by měla armádu, která si mezi ně dva stoupne a bude ji bránit. Šla bych do něj i sama, vrátila bych mu těch pár facek, které dal on jí, a věřte mi, že kdybych u toho schytala sama nějakou ránu, byla bych na ni zasraně hrdá, kdyby chtěla, a udělal by to i kdokoli jiný z našich kamarádů, jenže… ona to nechce.

Nechce to, protože si myslí, že tak to prostě chodí (ale ono to tak nechodí, nemůže, protože moji rodiče jsou spolu přes dvacet let a nepamatuju si ani, že by se kdy hádali, natož aby dal taťka mamce facku nebo tak) a že on je to nejlepší, co mohla dostat.

Tak jak jí mám vysvětlit, že to tak není?

Povedlo se mi přesvědčit ji, aby mi slíbila, že se mi ozve, kdyby někdy něco potřebovala. Promluvit si, přespat, zmlátit toho zmrda. Cokoli. Protože cokoli z toho pro ni udělám.

A bojím se, že mi nezbývá nic jiného, než čekat na telefon a přitom doufat, že pochopí, že to není správné a odejde od něj sama.
A bojím se, že to nepochopí.

Mary

Dokud nás smrt nerozdělí 25

7. srpna 2012 v 23:45 | Mary |  *FF - Dokud nás smrt nerozdělí

Tak mám tady pro vás nový díl. Snad vám to udělá radost, i když se povídka pomalu (možná spíš rychle, záleží na tom, jakým tempem zvládnu psát) chýlí ke konci.

Shrnutí: Případ skončil a tým se vrací zpět do Washingtonu. Jak se vyřeší to, co je mezi Hotchem a Reidem?

Mary