Listopad 2012

Rainbow

30. listopadu 2012 v 23:45 | Mary |  Slash

Tak, lidi, mám pro vás novou povídku.
Shrnutí: Tým si chce užít večer venku a omylem skončí v gay baru. Ale opravdu je to omylem? Nebo je to důmyslná past od někoho, kdo ví víc, než by měl?
Hotch/Reid

Přímý zásah

20. listopadu 2012 v 22:45 | Mary |  Jednodílné

Ahoj lidi, dneska jenom taková kraťounká věcička, asi půjdu spát.
I když bych se možná nejdřív měla podívat na protokol do fyziky.
Inspirováno dílem 1x17, A Real Rain. Konkrétně pak scénou v restauraci.
Reid/Hotch friendship, preslash. Momentka.
Reid má překvapivě dobrou mušku. Bohužel se to projevuje především tehdy, když se mu to nehodí.
Mary

Oslava

10. listopadu 2012 v 22:51 | Mary |  Něco jako deníček

Tak jsem byla dneska na oslavě. Strýc měl (nebo vlastně bude mít, v pondělí) narozeniny. Padesátka na krku. Proč zrovna tenhle věk všichni tak strašně oslavují? Je to tím, že je to polovina století, nebo co? Třeba můj taťka, když jsem mu před rokem popřála, k jeho "polovině století", se zatvářil úplně vyděšeně a skoro mi nechtěl věřit, že už je mu tolik.
No, to je jedno. Tak jsem slavila strejdu, a jelikož to není můj strejda, ale spíš něco jako rodinný přítel, neznám moc dobře jeho rodinu. Teda jeho ženu a dceru jo, mám je raději než jeho, abych byla upřímná, ale zbytek jejich rodiny ne, jenom babičku. A protože je neznám a z vyprávění vždycky vypadali jako strašní suchaři (a navíc ještě takoví formální), tak jsem se toho trochu bála.
Ale byla jsem překvapená. Vypadá to, že se každý chová trochu uvolněněji, když pije alkohol, a alkoholu tam bylo opravdu dost. Panák slivovice hned na přivítanou, to jsem zažila naposledy na našem stužkáči, to už jsem dva roky. Jinak to bylo takové… trochu zvláštní. Vážná hudba, všichni oblečení hrozně formálně (takový ten look ala právník, jak tomu říká jeden můj kamarád), a podobně. Navíc si kamarádka přivedla kluka (Se kterým chodí už asi rok, a nějak se nám o tom zapomněla zmínit. Vypadá to, že už byl na několika rodinných akcích a s rodinkou si nijak extra nerozumí.), a to trochu ničí moje pubertální naděje a sny o tom, že ji jednou dostanu já. Nicméně jinak je ten kluk naprosto v pohodě, takže byl hezky zhodnocen a schválen.
Prý si o mně ani nemyslí, že jsem ochlasta - což nejsem, opravdu, jen nemám ráda upjaté lidi - ptala jsem se jí. Prý je zvyklý od ní, protože ona přece dělá do muziky a muzikanti už jsou zkrátka takoví.
Měli tam malýho kluka, syna strýcova bratra nebo něco podobného. Špinavě blond, šest let, a strašně se mu líbily moje nehty. Moje zářivě modré nehty. Chválil mi je asi třikrát a potom mi řekl, že až bude holka, bude mít taky takové. J
Nakonec jsme odjížděli dřív, než se mi líbilo. Tomu se mi skoro nechtělo věřit. Zrovna když se začala rozjíždět zábava, rozhodli se naši, že už to pro jeden den stačí, a že je načase vydat se zase domů.
To jsou takové t akce, kam se vám nechce, a pak se vám nechce domů. Jen nechápu, proč se každý vždycky ptá, kdy si někoho přivedete vy? Je to takové… jako byste za nic nestáli, když nikoho nemáte. Jako by na tom bylo něco špatného. Co je na tom, když jste sami? Ne každý chce s někým chodit. Já jsem docela spokojená jako single. Nikdy jsem neměla nějakou zvláštní potřebu mít někoho. Jasně, někdy mi chybí, že nemám koho obejmout, nebo se ke komu stulit, ale dobrých pětadevadesát procent času jsem naprosto v pohodě s tím, že jsem sama. Stejně se skoro pořád jenom učím. Většinou jsem ráda, když se stihnu trochu vyspat.
Tak proč to lidi nechtějí pochopit?
No nic, to je teď asi jedno.
Mary
Btw: Víte, že je zítra národní den coming outu?

Addicted

6. listopadu 2012 v 22:13 | Mary |  Slash

Ahoj lidi.
Předně se chci omluvit za to, že poslední dobou tak málo píšu. Je mi to opravdu líto, ale ve škole mám strašné fofry, někdy mám pocit, že nedělám nic jiného, než že trčím na přednáškách, v labinách, anebo doma sepisuju protokoly. Trochu ztrácím pojem o čase, protože veškeré moje záchytné body teď jsou typu: na pondělí musím udělat protokol do analytiky a do středy konečně dopsat ten měsíc starý a pořád ještě nedodělaný protokol do fyziky, pak se naučit fyziologii, protože nás profesor straší, že s naším přístupem neuděláme ani zápočet, natož zkoušku, a pak se naučit vzorečky enzymů. Zkuste našrotit, jak vypadá vzorec acetylkoenzymu A. Leze to na nervy a když se zrovna nemusím nic učit, takvětšinou spím.
Na psaní už mi moc nezbývají síly.
Ale tak jak tak, dneska vám sem přidávám po dlouhé době zase nějakou povídku. Tak snad se vám bude líbit.
Shrnutí: Když se Hotch toho rána vzbudil, rozhodl se, že musí konečně něco udělat s Reidovou závislostí.
Naznačeno Hotch/Reid
Mary